Vidíte ho každý den – celý den – a přesto se těšíte, až se dveře kanceláře zavřou a vy ho budete moct políbit. Proč se vlastně v dopoledních a odpoledních hodinách už vůbec nelíbáte? Jaké výhody i útrapy přináší práce s vaším mužem? Jak vyplout s ponorkou na hladinu a zase spatřit ve vztahu slunce, zjišťovala s mužem pracující a od rodičů-kolegů odkojená Adéla Hálková.
Jdou spolu ruku v ruce už 30 let a z toho se již 25 let potkávají ve dveřích, jež vedou na jediné místo – do stejného zaměstnání. Možná je jejich vztah těmi léty neotřesitelný, přesto když se maminky dnes zeptám, za co by v roli ženy zasloužila metál, odpoví, že za to, že to s ním, mým tátou, vydržela celý život v práci. Jedním ze základních znaků partnerského vztahu, toho, jenž kloubí roli milenec/kolega, je totiž život v linii, bez zatáček, život na jeden dlouhý nádech. (Absence výdechů pak ruinuje plíce – zkrátka v takovém partnerství již nelze volně dýchat.) Rozumějte, rozdíly mezi pracovní dobou a volným časem se pomalu stírají – na kole se spolu bavíte o práci a v práci se dohadujete, kam vyrazíte na kolo. Někteří partneři dokonce neznají rozptýlení v podobě dalších kolegů – či snad mohu počítat ty různé externí zaměstnance, jejichž židle se točí na úplně jiných adresách? Pracovat a žít s milovaným člověkem v jednom časoprostoru s sebou nese mnoho kladů i mnoho negativních skutečností. Jaký dopad má společná práce na váš soukromý život – a dá se tento pracovní poměr udržovat dlouhodobě? V době, kdy se podniká i s jedním druhem vánočního cukroví, jste možná i vy přemýšlela, že pověsíte práci na hřebík a rozjedete vlastní byznys. Váš muž je klidný a zodpovědný, váš vztah je pohodový a již ukotvený. A pevný v základech asi i zůstane, bude ale ještě harmonický? S ženami, které si již běžně zvykly střídat tyto role, jsme hledaly klady i zápory práce na celý život.
MILUJU HO/JSEM NA NĚJ ALERGICKÁ
Společně strávený čas – sousloví, jež ženy, které pracují se svými muži, skloňují nejčastěji, a to ve významu pozitivním i negativ - ním. Klaudie je zdravotní sestra v soukromé ordinaci, její muž Pavel není nikdo jiný než doktor na témže místě. Společně pracují více než šest let. První tři roky si Klaudie nemohla spolupráci vynachválit. Jistým způsobem měla svého pohledného muže pod dozorem, práci si rozhodně domů nenosili, vše společně vyřešili v ordinaci, tudíž jim odpadly hodinové seance po pracovní době, kdy si navzájem lidé vylévají svá srdce z pracovních úspěchů i neúspěchů – doba po ordinaci jim zbývala jen na sebe samé a na děti. Čas ale neúprosně letí a dnes Klaudii vadí i to, jakým písmem vypisuje její muž recepty, že v práci pokašlává, nesnese pohled na to, když jí... Vadí jí zkrátka i to, že v jejich ordinaci zbytečně moc dýchá... Protivná je pak samozřejmě nejen jemu, ale také sobě. Je zajímavé, že do ponorky se mnohem častěji než muži zavíráme my ženy. Jak z ní ale ven? Klaudie s Pavlem mají navíc podobné zájmy – oba sportují, rádi chodí do divadla, jejich přátelé jsou přáteli společnými. Zde není jiná možnost, než z rozjetého vlaku vyskočit, a to rychle, a vytvořit si zájmy, které budou jen a jen vaše. Informujte se, zda není možné, aby za vás v práci sem tam někdo zaskočil, můžete i vy na ‚stáž‘ k jinému lékaři? Po práci neusedejte na kolo s mužem, ale s kamarádkou, do kina si zajděte s rodiči nebo s dětmi. Dejte si navzájem prostor. Fakt, že vše zažíváte společně, vás okrádá o témata, o nichž byste mohli v posteli debatovat.
Produkční Darina tráví se svým nastávajícím taktéž každý den, rozptýlení však čerpá na schůzkách s ostatními kolegy. Na rozdíl od lékaře a jeho ženy a sestry v jedné osobě se však o práci baví stále. „Ať už si v posteli čteme, nebo jsme na večeři s přáteli, téma se vždy stočí k práci nebo k osobě, která s námi pracuje. Došlo to už tak daleko, že s námi více času opravdu vydrží jen lidé z branže, kteří se do konverzace mohou zvesela zapojit. Už pár týdnů s mužem praktikujeme pravidlo razantní ‚stopky‘, jakmile někdo z nás dvou nebo z přátel poví – A dost!, o zaměstnání nesmí padnout ani slovo.“
Pro Alenku byl dříve čas, který jí manžel věnoval, něco posvátného, dnes si ho tudíž při společné práci užívá plnými doušky. „V Praze jsme se s Martinem vídali maximálně v noci, poté, co jsme se přestěhovali do Berlína, pracujeme společně. Jsem mu při ruce, vím, že to tak nebude navždy, a tak, možná právě proto, si spolupráci tolik užívám!“ Alenu její muž o rady žádal i dříve, její názor vždy respektoval a respekt je také to, co si nově v pracovním vztahu s vaším mužem musíte vydobýt.