Text: Karin Dimitrová / Kristina Kitti Nedvědová / Adéla Hálková
LAY SEDLÁKOVÁ
Lay Sedláková je módní návrhářkou, studující poslední ročník Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Lay je osobnost plná kontrastů. Nezávislá, detailistka, spontánní, nejistá, kreativní. Všechny tyto aspekty se mísí v jejích výtvorech. Dominují výrazné barvy a inovativní materiály, cítíte rozpustilost, ale nikdy ne prvoplánovost. Spíše vás až překvapí, jak má všechno promyšlené až do nejmenšího detailu.
Jakou část procesu máte u návrhářství nejradši? Prvotní fázi, kdy ještě nemáte nic na papíře, kreslení, šití?
Od malička kreslím, beru to už jako součást života. Po dobu studia na střední a vysoké škole jsem si prošla různými obdobími a technikami, jakými se dá dělat módní ilustrace neboli návrhová kresba, mnoho hodin jsem kreslila na počítači, ale v poslední době se stále více vracím k tužce a k (v současnosti populárnější) autenticitě kreslení rukou, ale samozřejmě to stále kombinuju a digitalizuju. Je to část práce, kterou mám opravdu velmi ráda, ale hlavní roli u mne stále hraje samotná tvorba střihů, práce s materiálem a přetváření toho, co jsem nakreslila na papír, do reality.
Umíte si představit, že byste se v životě věnovala něčemu jinému? Jestli ano, čemu?
Ano, „umím si představit“ hodně věcí, ale je to trochu těžší, když se neustále pohybuju v tomto prostředí, moc nad tím proto nepřemýšlím. Zatím jsem vždy věci řešila tak, abych se v tom, co dělám, posouvala krok za krokem dál a dál a věděla více o této práci, ale neberu to jako nějaké definitivní epické rozhodnutí, zatím dělám tohle, nakonec přece pořád ještě studuji, může se stát cokoliv. V nějakém mém osobním vysněném světě bych ráda byla hudebník, ale to je věc, které se je třeba věnovat stejně intenzivně jako výtvarnému umění, designu, nebo možná i ještě více.
Byla jste na stáži v Paříži, změnilo vás to nějak?
Jsem toho názoru, že stáž nebo vůbec pobyt někde jinde, než kde je člověk doma, vždy alespoň trochu člověka změní. Já jsem z Bratislavy a i to, že vysokou školu studuji v Praze, mě určitě změnilo nebo posunulo, tak stejně i Paříž. Neměla jsem problém jít a řešit věci, i když bez dokonalé francouzštiny, ale věděla jsem, že jsem tam určitý omezený čas a že ho chci a musím využít ve svůj prospěch a růst, strach šel bokem. Po návratu jsem se potřebovala trochu zregenerovat, ale dnes bych jela klidně zase znovu, možná ne do Paříže, ale ráda bych navštívila i jiné módní destinace.
Jaký máte názor na českou módní scénu? Jsou na tom lidé na Slovensku lépe?
Vždy věnuju naprosto nadměrné množství energie odpovědi na tuto otázku, snažím se uvědomit, zda ano, či ne, ale kdyby tam nějaký diametrální rozdíl byl, asi bych o tom věděla.
Co vás čeká v letošním roce?
Tento rok je a bude pro mne zásadní. Je to poslední rok mého studia na UMPRUMu, ráda bych ho uzavřela vydařenou diplomovou kolekcí, na které již pracuji. Bude to ještě vyžadovat spoustu času.
