Sem tam si v bulvárních plátcích přečteme, jak nějaká mladá krasavice odloudila muže od rodiny, ale rozvést muže není zas tak jednoduché. Pokud něco takového plánujete, měla byste být připravená na dlouhé roky nejistoty. A s velmi nejasným koncem.
Text: Alžběta Bublanová
Milenky zadaných mužů nejspíše často od svého okolí slyší, jak jsou naivní, když nevidí, že je jejich milý využívá jenom k intimním hrátkám. A brání se tím, že je jejich milenec nebere jen do postele, ale také na večeře, do divadla či do kavárny, kde si s nimi dlouhé hodiny povídá. Ale uběhnou měsíce, možná i roky, avšak rozvod se nekoná. Proč asi? Protože muž málokdy opustí rodinu kvůli ženě. Ženě, která by se jednou proměnila do jeho manželky, do ženy, která by mu opět zevšedněla, a opět by si zase našel jinou a pak zase jinou a tak by to šlo dál a dál. Navíc ve své ženě, i když už nemusí být tak atraktivní jako jeho milenka, vidí osobu, která se za něj vždy postavila, která to s ním táhla, jak se říká, v dobrém i zlém. A to dokáže ocenit. I když svou milenku má rád. Je tedy dost dobře možné, že své milence nelže, když ji opěvuje za její krásu, intelekt či smysl pro humor. A nelže jí ani v tom, když si jí stěžuje, že si se svou ženou nepovídá tak jako před léty. Protože to tak bývá.
Z počátečních rozhovorů o smyslu života a bůhvíčem ještě se zrodí obyčejné debaty nad každodenními starostmi či péčí o dítě. Takže takové rozptýlení muži docela vyhovuje, ale málokdy se rozvede a ze své milenky udělá svou manželku. Rozvod totiž není rozhodně příjemná záležitost, obzvlášť, když se do toho přimotají soudní spory o děti a majetek.
A to všechno by muž absolvoval vlastně jen kvůli tomu, aby opět měl monogamní vztah, aby si vzal svou milenku za manželku. Ale to z ní nechce mít. Svou milenku má většinou rád prostě jako svou milenku.
A pokud by se jí přeci jenom podařilo svého vyvoleného rozvést, nemá milenka vyhráno. Muž totiž kvůli oficiálnímu soužití s ní obětoval příliš mnoho a to se může obrátit proti ní. A jednou se z ní stejně stane ta žena, se kterou denně řeší běžné konflikty, a muž si může najít bokovku, jak si našel tenkrát. A historie se začne opakovat. Ještě jsme vás nepřesvědčili?
Podvědomí velí: ulov ženatého
Proč tedy ženy vůbec přistoupí na to, že se stanou milenkami ženatých mužů? Jistě, zamilovanost si nevybírá, ale podle psychologů může jít o komplex z dětství, kdy jejich otec byl pro ně nedostupný. Navíc může zafungovat i podvědomí, které nám signalizuje, že ženatý muž má jisté kvality, jinak by přeci nebyl ženatý, a kromě toho bude nejspíše plodný, protože má doma tři děti. Tyhle signály nám mohou způsobit zamilovanost. Ale spousta žen si vybírá zadané partnery čistě z rozumu. V dnešní době, kdy ženy budují kariéru a kdy se nosí nezávislost, se prostě nechtějí vázat. Odmítají s někým sdílet společnou domácnost, nechtějí se bavit o společné budoucnosti v podobě svatby a rození potomků. A to u ženatých pánů nehrozí.
Vztah s vdanou ženou nepřináší muži stres
Pak je tu ale ještě jiná kapitola. A to milenci vdaných. A ti víceméně až na výjimky si tento vztah volí z logických důvodů. Nechtějí se vázat, nechtějí se měnit, nechtějí se nikomu zpovídat. Ale chtějí přítomnost ženy. Že by šli tvrdě za tím, aby svou milenku rozvedli, se nestává často. Koneckonců v inzertních přílohách často najdeme nabídku vdané ženy s tím, že její sexuální život není, co býval, a že by si ráda našla milence. A muži většinou tuto nabídku přijímají, protože mají větší jistotu, že žena po nich nebude chtít nějaké vážné vyznání lásky, ale bude hrát fér hru. Tady se zdá, že vztah svobodného muže s vdanou ženou není tolik křečovitý či plný napětí. Nedoprovází jej totiž řada lží ze strany ženy, která by nepravdami chtěla na svého milence udělat dojem či si ho nějak udržet. A možná právě proto z tohoto ne příliš vážného vztahu vznikne něco hlubšího a ženy na rozdíl od mužů své rodiny neváhají kvůli novému milenci rozbít.