Oblečení jako metafora

Móda není nezávislá. Ovlivňují ji společenské konvence, politika, kultura i umění.

Začátkem 20. století v módě neexistovala pluralita stylů – ta se rozvinula až v jeho druhé polovině. Naopak panoval přísný módní diktát. Módu určovali významní návrháři, kteří měli takovou moc, že si je tehdejší ženy nemohly dovolit neuposlechnout.

 

1910 VE ZNAMENÍ TANCE

Jedním z nich byl Francouz Paul Poiret, jehož jméno se ve své době stalo symbolem pro způsob života. Na módní nebe mu pomohl Ruský balet, jehož protagonisté vystupovali v orientálních kostýmech. Nebýt toho, že si Paříž oblíbila tato představení, Poiretova orientální móda by se určitě neujala. Výraznou změnu přinesl do módy i tím, že proměnil ženskou siluetu, když zavedl rovný korzet a odstranil spodničky. Jak sám říkal: „Váhu jsem přenesl na ramena, uvolnil pas a spoutal nohy,“ což mělo za následek krach všech spodničkářů. Vedle baletu módu začátku století ovlivňovaly zejména slavné tanečnice. Mezi nimi to byla dlouhonohá Mistingett – která si vzala třeba slézové šaty a celá Paříž musela být rázem slézová, nebo Isadora Duncan, jež za svou zálibu v módě tvrdě zaplatila, když se uškrtila na šále zamotané do kola od vozu. „Módu ovlivnila i tanečnice Caryathis. Ta, oslavovaná pařížskou bohémou, přišla na představení v roce 1913 ostříhaná jako Jana z Arku. Tehdy si jejího účesu povšimla i Coco Chanel, a přestože tvrdila, že si po válce ostříhala vlasy jen proto, že jí shořely nad plynovým vařičem, nebylo tomu tak, nikdy ale nepřiznala zdroj své inspirace,“ vypráví Jana Máchalová, která se historií módy zabývá a pravidelně přednáší na Fashion Days Fashion Academy.

 

1920 Coco chanel a další

Ikonická Gabriela ‚Coco‘ Chanel ve skutečnosti pocházela ze skromných poměrů. Byla nemanželským dítětem a po smrti matky strávila několik let v klášteře, kde mohla pozorovat účelné oblečení schovanek. Tuto zkušenost pak využila, když jí její milenec Arthur ‚Boy‘ Capel pomohl založit salon a ona představila šaty, ze kterých zcela odstranila nepohodlný a svírající korzet. Když v roce 1925 ve francouzském Vogue prezentovala své legendární malé černé šaty, přirovnávali je ke karoserii automobilu, tak byly jednoduché. Černá barva se později v polovině 30. let stala pro Chanel synonymem, stejně tak jako slavný parfém Chanel N°5.

Další známou návrhářkou té doby byla Madam Lanvin, která přišla s novinkou: Neoblékala ženy podle věku, ale podle typu – dělila je na romantické, moderní a sportovní. Kromě toho představila i vlastní módu pro děti. Do té doby bylo totiž dětské oblečení jen kopií oblečení dospělých. Velký vliv v té době měl ovšem také němý film, který vyžadoval výrazné líčení, jež následně přešlo do módy.

 

1930 móda na vzestupu

Důležitou ikonou této dekády byla Elsa Schiapareli, jedna z nejvýznamnějších osobností módního designu, rivalka Coco Chanel, která pracovala se Salvadorem Dalím a řadou dalších umělců.

 

1940 vznik subkultur

Bylo jen otázkou času, kdy se na módním poli o slovo přihlásí i okrajové skupiny společnosti, které si nechtěly nechat diktovat oficiální módu. Vznikly subkultury, jež svou odlišnost prezentovaly jak oděvem, tak hudbou, vším, v čem viděly možnost ukázat světu své hodnoty.

 

1950 zahoďte rukavičky!

50. léta žijí Itálií, Británií, Paříží a Amerikou. Nezapomenutelné filmy Prázdniny v Římě a Sladký život se podepsaly na stylu mnoha žen. Ty postupně odhazují klobouky a rukavičky, subkultury se dostávají ke slovu čím dál víc.

 

Kategorie: