Jakmile se narodí, začíná celorodinná hra na téma: Komu je podobné? Má pusinku po mamince, nosík po tatínkovi, uši po babičce a vysoké čelo po dědovi? Nebo to snad ve vaší rodině tak nebylo? Nevěříme!
Text: Lucie Fumfálková
Podoba miminek je zkrátka téma. Polovina rodiny tvrdí, že v novorozenci vidí své geny, druhá polovina oponuje a spatřuje v malinkaté tvářičce zase vlastní rysy. Běda ale, pokud není podoba s tou či onou stranou na první pohled patrná.
Zdena vzpomíná na narození své prvorozené dcery Doubravky s rozčarováním. „Dorinka byla nádherné děťátko! S manželem jsme z ní nemohli spustit oči, stále jsme ji pozorovali. Byli jsme zkrátka okouzlení svým prvním potomkem. Pár dní po návratu z porodnice dorazila na návštěvu manželova maminka. Nad malou se rozplývala, chovala si ji celou věčnost. Když si šel ale muž zakouřit na balkon, procedila mezi zuby: ‚Ta malá se Kájovi vůbec nepodobá, není možné, aby byla jeho dcera!‘ Po jejích slovech mi spadla brada. Zůstala jsem na ni zírat, než mi došlo, co se mi snaží naznačit. Rozhodla jsem se nedělat scény a nijak to nekomentovat. Ale vztahy mezi mnou a tchyní na dlouhou dobu hodně ochladly. Po Doubravce se nám narodily ještě další dvě děti. Jsou podo bou spíš po mně, jen Doubravka je celý tatínek. Všechny tři svou babičku milují a ona zase je. A já jsem jí po letech odpustila.“
Z příběhu Zdeny je patrné, že s komentáři o podobě dětí s jejich rodiči bychom měli zacházet velmi opatrně. Jde o choulostivé téma a my koneckonců nejsme odborníci na genetiku. Ne vždy se pří - rodě podaří namíchat geny tak, že děti vypadají jako přesné kopie svých rodičů. Nejmenších pochyb nemůžeme mít například v rodině herce Radka Brzobohatého. Jeho syn, muzikant a herec Ondřej, svého otce opravdu nezapře, a jak sám říká, je mu podobný čím dál víc. Naopak herečka Mahulen Bočanová tvrdí, že vedle své dcery vypadá, jako kdyby byla její fili - pínská chůva. Marinka má velké modré oči, světlounkou pleť a blond vlásky, to vše zděděné z rodiny tatínka Viktora Mráze. Genetika se svého času stala velmi důležitou v životě moderátora a herce Jana Krause. Znenadání se mu totiž ozval jistý Marek Blažek, který tvrdil, že je jeho syn. Poslal mu svou fotografii – a opravdu! Podoba obou mužů se nedala popřít a genetické testy už byly jen formalitou. Krausův nemanželský syn se ke kontaktování herce odhodlal poté, co mu kamarádi neustále předhazovali, jak si je se známým bavičem podobný. A to dokonce více než zbylí tři ‚právoplatní‘ synové – Adam, David a Jáchym.
Jak se míchá DNA?
Svůj genetický kód neboli DNA má každý z nás namíchán zcela odlišně a jedinečně. Dokonce i jednovaječná dvojčata mají rozdílnou DNA. DNA čili deoxyribonukleová kyselina byla objevena v roce 1953, lidský genom byl kompletně přečten necelých padesát let poté. Geny se dělí na dvě skupiny, na dominantní a recesivní. Jak to celé funguje, lze krásně ukázat na barvě očí. Mutace, která způsobuje hnědé oči, je dominantní, naopak mu - tace, jež má na svědomí modré oči, je recesivní. Dominantnost barev očí jde za sebou takto: hnědá, zelená, modrá. Kromě toho, kdo má hnědé oči, může v sobě nést i gen pro modré a zelené, který může přenášet na potomky. To znamená, že když se sejdou dva hnědoocí, může se jim úplně klidně narodit modrooké či zelenooké dítě. U dvou modrookých by mělo být podle všeho nemyslitelné, aby měli hnědooké dítě, nicméně příroda je mocná čarodějka a může se to naprosto výjimečně stát.