Pro většinu budoucích otců (koneckonců, i pro většinu matek) je porod jedna velká neznámá...
Něco málo sice můžete vstřebat během předporodního kurzu, na realitu vás ale sebelepší kurz nepřipraví. O něco lepší je vyslechnout si zkušenosti kamarádů a známých, tady ale zase hrozí, že se zbytečně vyděsíte.
K porodu je nejlepší jít s optimismem a tak trochu ‚připravený na všechno‘. Krátce po porodu se mi můj muž přiznal, že se nikdy necítil tak bezmocný a k ničemu jako právě na porodním sále. A že na to nebyl připraven... Mužské obavy se většinou točí spíš kolem případného omdlévání, místo aby si nastávající tatínci dělali starosti s tím, že budou muset čelit nečekaným emocím. Pohled na někoho blízkého, kdo prožívá bolest, jich přitom rozbouří moc a moc. Z mého pohledu však vůbec nebyl k ničemu. Dělal mi společnost, držel mě za ruku a rozptyloval mě rádobyvtipnými poznámkami, i když mu vůbec nebylo do smíchu. Jistě bych stejně dobře porodila i bez něj, ale jeho přítomnost dodala naší partnerské soudržnosti nový rozměr.
Následující text je určen mužům, kteří sebrali odvahu a jsou rozhodnuti svou partnerku k porodu doprovodit. Vše se dozví na straně 68-69 v novém Baby L’amour!