Od nápadu k realizaci
Jedna věc je nápad, druhá jeho uskutečnění. Ke spuštění internetových stránek potřebujete šikovné spolupracovníky, kreativního webdesignera a zkušeného a spolehlivé ho programátora. A samo - zřejmě musíte mít peníze na počáteční investici a provoz. Martina se pustila do práce s plným nasazením, jenže brzy zjistila, že jí chybí nutný kapitál. „Měla jsem plán, že si nějaké peníze půjčím od rodičů, nejprve zprovozním web a financím se budu věnovat až později. Ukázalo se to jako chybné uvažování typické pro lidi, jako jsem já – kreativce bez obchodního myšlení. Představovala jsem si model postavený na příjmech z inzerce, jenže sólo rodiče nejsou pro inzerenty dostatečně bonitní cílová skupina. A protože zpoplatnění služeb je pro mě nepřijatelné, čeká mě teď výzva největší – sehnat peníze formou grantu nebo příspěvku firemního dárce. Nikdy jsem to nedělala a budu se to muset naučit, teď už se ale nevzdám. Už jsem podnikla dva nebo tři neúspěšné pokusy a zatím zjišťuju, že budu muset hodně vysvětlovat...“ vykládá Martina. Vysvětlit, proč potřebují peníze nemocné děti, senioři, památky a životní prostředí, je jednoduché, ale proč přispívat na sólo rodiče? Vždyť jsou zdraví a měli by se o sebe umět postarat sami...
Na startovní čáře
Stránky byly spuštěny počátkem září a Martina v uplynulých týdnech věnovala maximum úsilí tomu, aby je dostala do povědomí veřejnosti prostřednictvím médií. Ale to není to jediné, čím se zabývá. „Každý den se snažím zařadit nový příspěvek na facebookové stránky Sólorodičů a chtěla bych zvládnout každý týden vložit nový článek na náš web. Současně funguju jako administrátor, s programátory dolaďujeme technické nesrovnalosti a promýšlíme nové věci. Chci, aby web fungoval na profesionální úrovni. Abych mu mohla věnovat tolik energie a času, kolik je potřeba, a měla dost prostředků i na provoz. Abych mohla jet třeba do Chrudimi udělat rozhovor se zajímavou sólo matkou a zaplatit fotografa, který ji pěkně vyfotí. Abych měla z čeho hradit správu webu, webhosting nebo i papír do tiskárny. Do budoucna to každopádně bude nezbytné. Bylo by přece škoda zůstat jen u webu jako takového. Líbilo by se mi pořádat například setkávání sólo rodičů, vzdělávací semináře a další aktivity ve skutečném světě, ne jen v tom virtuálním.“
Donedávna byla Martina v pozici zaměstnance. Dostala úkol, splnila ho a odevzdala. Najednou se stala i tím, kdo úkoly vymýšlí. „Dřív jsem měla sklony volat s každou hloupostí kamarádkám a známým a ptát se na jejich názor. Dnes už jsem mnohem samostatnější a odvážnější. Prostě udělám, co je třeba, podle svého nejlepšího svědomí. Musím risknout, že výsledek nebude dokonalý, že se možná mýlím a budu muset zkusit jinou cestu. Stále se učím nezablokovat se v případě problému, ale přemýšlet konstruktivně, jak by to šlo jinak nebo lépe. Nechci se za problémy a omyly obviňovat, ale brát je jako součást cesty. Učím se stát si za tím, co jsem udělala, stát si sama za sebou...“
Od každého něco
Stránky Sólorodiče.cz jsou rozdělené do čtyř sekcí. Kromě seznamování a hlídání mohou rodiče diskutovat a vyměňovat si zkušenosti ve fórech. Dále je tu možnost zvát ostatní na akce, které sami pořádají – ať už je to dětský den, maškarní ples, sportovní odpoledne nebo cokoliv jiného. K dispozici je rovněž bazar, kde se neprodává ani nenakupuje, ale můžete tady věci darovat nebo naopak získat, půjčovat nebo si sami vypůjčit, případně vyměňovat. Své zájemce si tu najdou nejen klasické věci jako dětský kočárek nebo kolo, ale také nevyužité vstupenky, předplatné časopisů a služby všeho druhu – mám plnou zahradu rybízu, proč nenabídnout ovoce výměnou za ušití záclon? Bonusem je informační část webu s články a blogy, nazvaná Čtení.
Registrovaných sólo rodičů na webu stále přibývá. Seznamují se, přátelí, pomáhají si po praktické stránce, vyměňují si zkušenosti, poskytují si psychickou podporu a sdílí společně to dobré i špatné. Stále více lidí zjišťuje, že nemusí být sami a nemusí se cítit osamělí. Stávají se součástí komunity, která dokáže do jisté míry nahradit neexistující či nefunkční rodinné vazby a dodat udřeným sólo rodičům novou naději.
