Mužský a ženský svět se zhmotňuje v našich dětech už ve chvíli jejich narození. V čem se kluci a holčičky odlišují a jak moc je formuje naše výchova?
Jakožto moderní matka jsem svého syna nikdy nevedla k zálibě v silných strojích či zbraních. Abych ho uchránila před genderovými stereotypy, dopřávala jsem mu i ryze holčičí hračky, jako je kuchyňka nebo kočárek pro panenky, pokud o ně projevil zájem. Všechno marné. Dnes jeho pokoj připomíná garáž a od Ježíška si nejvíc ze všeho přál pirátskou šavli. Kluci jsou špindíry, holky jsou parádivé a tak dále...
Není pochyb o tom, že se už od narození chováme ke svým synům a dcerám trochu jinak. Začíná to už tím, že dívence zařídíme postýlku do růžova a kloučkovi do modra, dalo by se ale pokračovat dál. V době nástupu do školky už většinou každé dítě ví, co znamená ‚holčičí‘ a ‚klučičí‘ – ale kde je příčina? Vypěstovali jsme tyto stereotypy v dětech my, rodiče, svým přístupem, nebo s nimi již přišly na svět? Existuje spousta knih o vlivu dědičnosti i prostředí, jelikož tato otázka vědce nepřestává fascinovat. V rámci jedné nedávné studie byly osmnáctiměsíčním dětem předkládány obrázky auta a panenky. Většina holčiček si vybrala panenku, zatímco většina chlapečků auto. Můžete namítnout, že osmnáct měsíců je už dostatečný věk na to, aby bylo dítě ovlivněno přístupem svého okolí a holčičími nebo klučičími hračkami, výzkumy však ukazují, že velká část rozdílů je u dětí sledovatelná už od narození. Přestože vliv výchovy je nepopiratelný, určité predispozice mají kluci i holky zkrátka v sobě.
Je to kluk!
Máte-li doma Honzíka či Pepu, nejspíš už jste zjistili, že kluci milují akci ve všech podobách – na koukání i na vlastní prožívání. Testosteron začíná úřadovat už v nejútlejším věku. Jeden příklad za všechny: Ráno vkročím s dítě - tem do třídy ve školce, okolo stolu sedí čtyři holčičky a celkem po - klidně si kreslí, opodál na zemi se svíjí klubko kluků, kteří se snaží si navzájem stahovat kalhoty. Čest výjimkám, ale většinou je rozdíl v temperamentu u chlapců a dívek patrný na první pohled, zvláště u batolat a předškoláků. Kluci milují pohyb, nejlépe rychlý, a když se k tomu přidá ještě hluk, jsou bez sebe blahem. Podle psychologů z University v Cambridge jsou kluci mnohem úspěšnější ve sledování pohybujících se předmětů – ve srovnání s holčičkami mají v průměru dvouměsíční náskok v chápání základních pohybových zákonů (například toho, že když zakopnou míček pod pohovku, za pár vteřin se vykutálí na druhé straně). Když měli roční chlapečci na vybranou, zda se budou dívat na konverzující lidi, nebo raději puštěné stěrače, vybrali si tu druhou možnost. Ve svém okolí asi nemám mámu malého chlapce, která by si občas nepostěžovala, že ten její kluk chvíli neposedí. Já sama jsem dlouho nechápala rodiče stejně starých dětí, jež trápí potomkovo dlouhé sezení u televize. Můj synáček se tou dobou vydržel dívat na pohádku nanejvýš dvě minuty a pak už zase pokračoval v pobíhání, honění koček a hře na autobus. Jak ráda bych ho občas na hodinku přilepila k pohovce! Položte vedle sebe miminko-kluka a miminko-holku a dívejte se. Kluk se v jednom kuse vrtí, kope nohama, mává ručičkama, otáčí se... Podle statistik tvoří chlapečci většinu miminek, která skončí v nemocnici s nějakým zraněním. Všechna tato horečná aktivita nemá kupodivu žádný vliv na dosažení motorických milníků, chodit začínají kluci i holky zhruba stejně. Výraznější rozdíl lze pozorovat až v předškolním věku, kdy kluci začnou předhánět děvčata ve většině fyzických schopností. Ruku v ruce s akčností jde většinou také odvaha. Kluci začínají projevovat strach později než holčičky a není tak snadné ho v nich vyvolat. Jeden z výzkumů například prokázal, že hlasité zvuky rozpláčou mnohem více děvčátek než kluků ve věku od tří do dvanácti měsíců. Další pokus ukázal, že pokud matka udělá strašidelnou grimasu na dítko sahající po hračce, chlapečci si z toho nic nedělají a vezmou si ji, zatímco holčičky znejistí nebo se dokonce stáhnou. Z toho plyne, že jako rodiče malých pánů budete nejspíš potřebovat více náplastí a častěji se uvidíte s personálem na pohotovosti.
