To už tu jednou bylo – Hovory s řezníkem – tenkrát jsem se s autorkou knihy al opravdu bavila o mase jako takovém. S přítelkyní Martina Pohla, alias Řezníka, kterému znemožnili stát se na Českém Slavíku Mattoni ‚Hvězdou internetu‘, Karolínou, jsme probíraly, jaké je to teď maso v kultuře.
Text: Adéla Hálková
Slavné tváře vracejí kvůli cenzuře svá ocenění. Více než kdy jindy se skloňuje slovo hranice – co už je za ní? Když jsem před lety slyšela Řezníkův song, odplivla jsem si, v současné době to není Řezník, na koho bych si s chutí plivla. I když ty texty jsou pořád sra... – vůbec ne srandovní
Co vás napadne jako první, když se řekne kauza Řezník?
Nefalšované zlo v té nejčistší podobě. Já jsem tu kauzu po čase přestala sledovat, protože jsem bohužel díky ní zjistila, kolik lidí je opravdu zlých, a to myslím zlých mnohem víc než jakýkoliv Řezníkův text, protože jejich zlo a nenávist je opravdová a jde přímo z duše.
Jaký je váš názor na věc?
Na jednu stranu si myslím a souhlasím s tím, že tato hudba opravdu do komerčních televizí a rádií nepatří a nikdy patřit ani nebude, nicméně pro mě se nijak neliší od filmů, které jsou často velice naturalistické, a přesto úplně běžně k vidění bez cenzury, např. Srpski film, jen u té hudby, zvlášť když lidi mají možnost rozumět textu, tak to hned z člověka dělá padoucha. Na druhou stranu jsem ale ráda, že se toto celé divadlo odehrálo, protože se konečně ukázala světu i jiná scéna než jen ta naoko uhlazená komerční, a to je dobře. Nikdo přece nikoho nenutí, aby to poslouchal, ale v zahraničí je to běžný hudební žánr, tak proč by nemohl být u nás. Je kolem toho jen mnoho zbytečného povyku.
Bavíte se doma s Martinem o práci?
Určitě ano, tak jako on má zájem o mou práci, tak já mám zájem o tu jeho. Myslím si, že máme oba zajímavá povolání, takže když se večer sejdeme doma, tak první, co uděláme, je, že si povídáme o tom, co se nám během dne podařilo. Je mi opravdu velkou oporou ve všem, co dělám, a sdílí se mnou – to samé si myslím, že dělám i já pro něj.
Zasahujete nějak do jeho tvorby? Hodnotíte nové texty?
Určitě mu nijak do tvorby ne - zasahuju, svoje texty se mnou nekonzultuje, spíš mi potom pustí až hotovou věc a ani to není úplně pravidlem. Nicméně, ne všechny texty jsou nutně jen a jen o násilí, v současné tvorbě se objevují i mnohem hlubší témata vypovídající o jeho niterných pocitech.
Předpokládám, že jeho hudbu posloucháte?
Je to zvláštní, ale po těch letech, co spolu jsme, už to není tak, že bych měla plnou mp3 jen Řezníka a Sodomy Gomory, ale určitě vždycky ráda zajdu na koncert, když se koná v Praze.
Vám jeho brutální texty nevadí?
Ne, beru to jako dekadentní umění. Jsem velká fanynka Marilyna Mansona a Rammstein a díky tatínkovi jsem vyrostla na českém undergroundu a na Sabbatech, proto mi nepřijde Martyho hudba nijak pobuřující. Je to pro mě temné umění a mám ho ráda pro jeho odlišnost.
Co by pro vás, jestli něco, bylo v jeho tvorbě nepřijatelné? Za co byste se nepostavila?
V tomto případě musím říct, že na mě právě mnohem intenzivněji než hudba působí film, filmy obecně hodně prožívám a jejich atmosféra na mě často působí až nepřirozeně moc. Ale sama za sebe moc nesouhlasím s texty, kde se ubližuje dětem, asi protože jsem žena a jednou budu matkou. Ovšem je to velmi subjektivní, co vadí jednomu, druhému nemusí.
