Svůj čas a energii se snaží rovným dílem rozdělit mezi své neposedné ratolesti a stárnoucí rodiče. Příslušníci sendvičové generace by potřebovali, aby měl jejich den minimálně pětadvacet hodin!
Text: Klára Doubková
Během tří a půl minuty připravit snídani a svačinu zároveň, odvézt vřískající dceru do školky, dopravit se do práce, vyřídit deset nepříjemných telefonátů a dvě ještě nepříjemnější schůzky, vyzvednout dceru ze školky a běžet uklidit ke své matce, která kvůli bolavým kloubům nezvládá umýt okna... Celodenní program šestatřicetileté Kamily připomíná nerovný závod s časem. Ženy, které vychovávají malé děti a zároveň se starají o své rodiče, mívají často diář napěchovaný k prasknutí, čímž si vysloužily nálepku ‚sendvičová generace‘.
Tlak ze dvou stran
Pojem sendvičová generace poprvé použila roku 1981 americká sociální pracovnice Dorothy Miller. Tento fenomén se týká především dnešních pětačtyřicátnic, v ohrožení jsou ale i mladší ženy a stále častěji také muži. Problém je nasnadě – současným matkám a otcům často jejich vlastní rodiče s hlídáním jejich ratolestí příliš nepomůžou. Ba právě naopak, dostávají se do životního období, kdy sami potřebují podpořit. Podle jedné americké studie svým rodičům ve značné míře pomáhá takřka 45 procent žen ve středním věku. K této situaci přispívá hned několik současných demografických trendů – jednak to, že ženy odsouvají mateřství na pozdější věk, a druhak i fakt, že se očekávaná doba života za posledních několik desetiletí prodloužila o celých patnáct let. Je tak stále pravděpodobnější, že se žena ve středním věku ocitne v situaci, kdy se stará o své děti a zároveň i o své stárnoucí rodiče. Tyto ženy se tak dostávají doprostřed ‚sendviče‘ dalších dvou generací a musejí čelit tlaku hned ze dvou stran. A to je úkol takřka nadlidský. Vzhledem k tomu, že počet dětí v rodinách stále klesá, ‚sendvičové ženy‘ často nemají sourozence, který by se s nimi o jejich starosti podělil. Problémy současných žen, které dělí svůj čas mezi potomky a rodiče nad 65 let, jsou podle sociologů nejpalčivější v malých městech a na vesnici, kde je síť infrastruktury a podpůrných institucí řidší než ve velkých městech. Vždyť pokud musíte děti odvážet do vzdálené školy a cesta na nákup trvá přes půl hodiny, každodenní seznam úkolů zajišťujících běžný provoz domácnosti se stává takřka noční můrou.
Důležitá podpora
„Odpoledne mi moje dcera barvitě popisuje svoje trable se spolužákem z vedlejší třídy, do kterého je beznadějně zamilovaná, a večer poslouchám nářky svojí maminky, kterou přidrzlý pubescent nepustil sednout v autobuse,“ vypráví Eva, jedna z typických příslušnic sendvičové generace. Tyto ženy musejí často během jednoho dne řešit problémy dvou různých generací, které jsou si vzdálené snad tisíce světelných let. Aniž si to uvědomují, naladit se na dvě rozdílné vlny během krátkého času je stojí spoustu duševní energie. Tahle problematika má však kromě emocionální a praktické stránky často i svůj finanční rozměr. Potomek suverénně vyžaduje poslední model notebooku či mobilu, který dle jeho tvrzení vlastní už celá třída, zatímco rodiče ze svého důchodu ne vždy zvládají pokrýt všechny nutné výdaje...
Dost hrdinství!
Pokud se ‚sendvičové problémy‘ částečně týkají i vás, nestylizujte se do role superženy. Jakmile vaše nejbližší okolí na vaši hru přistoupí, veškeré problémy a odpovědnost za jejich řešení zůstanou na vašich bedrech, i když jste je ve skutečnosti mohla v samém počátku delegovat na ostatní. Nebojte se přiznat, že všechno prostě nezvládnete, a rozdělit se o starosti, které vám přerůstají přes hlavu. Vašeho potomka přece může odvést do školy váš partner, nákup pro babičku obstará i starší z vašich ratolestí a s hlídáním dětí vám za podobnou protislužbu může vypomáhat třeba kamarádka či sousedka. Nebojte se obrátit se na psychoterapeuta nebo sociálního pracovníka.
Užijte si svůj čas
V kolotoči věčných starostí o ostatní snadno zapomenete sami na sebe a časem můžete dokonce získat pocit, že věnovat se vlastní relaxaci je svým způsobem sobecké a v podstatě na to nemáte nárok. Jenže jedna ze základních psychologických tezí praví – pokud nebudete sami v dobré fyzické a duševní pohodě, jenom těžko můžete pomáhat ostatním. Proto odborníci radí najít si i uprostřed toho nejnabitějšího dne chvíli jen a jen pro sebe. Během ‚své chvíle‘ si pusťte relaxační hudbu, prolistujte si svůj oblíbený časopis, zacvičte si jógu nebo se prostě jen natáhněte na gauč a relaxujte. Každá chvilka, kterou věnujete sami sobě, vás nabije energií!