Agentury a speed dating
Další kapitolou v tom, čemu já říkám ‚programové seznamování‘, jsou seznamovací agentury nebo akce typu speed dating. Rychlé seznamování jsem zkusila a přišlo mi alespoň zábavné. Nebyl to sice můj šálek kávy, nicméně pro mladší ročníky to může být celkem fajn strávený večer. Faktem ovšem je, že věkové kategorie nad 30 už jsou poněkud v nevýhodě, a jak jsem zjistila, i samotní muži přiznávají, že mají zájem spíše o partnerky ve věku 25 až 29 let. To konečně potvrzují i organizátoři rychloseznamovacích akcí.
Hodně bych se přimluvila za agentury. Ve většině navíc bývá minimálně základní členství pro ženy zdarma, což platí zpravidla u těch zahraničních. Pokud proto ovládáte alespoň jeden cizí jazyk, není důvod to nezkusit. Výhody jsou zřejmé – mezi zahraničními muži je pro ženy kolem třicítky mnohem větší výběr a náklady na setkání s vámi stejně jako večeři či pozvání na drink hradí automaticky muž. Klienti těchto agentur bývají finančně zajištění a počítají s tím, že ženu budou muset zabezpečit. To ovšem neznamená, že se i tady nenajdou takoví, kteří se to budou snažit obejít. Jak už jsem jednou psala, muži sice touží po lásce, ale také po tom, aby za ni nemuseli příliš utratit.
Milionáře rozhodně nehledejte, ti jsou dávno rozebraní. Nevýhodou je, že si bez poplatku nemůžete vybírat muže sama a musíte jenom čekat, koho vám agentura nabídne. Kývnete-li na osobní setkání, může to navíc některé pány svádět k přesvědčení, že jste automaticky ‚jejich‘ a nemohou dostat košem. Mají totiž pocit, že tento druh seznamování je jako nakupování v supermarketu – vyberu, zaplatím a jdu. Tyto typy klientů s odmítnutím vůbec nepočítají, jsou přesvědčeni, že si vytipovanou ženu za nemalý poplatek u agentury mohou prostě ‚koupit‘.
Jsou-li ovšem sympatie oboustranné, pak počítejte také s tím, že se budete muset do země svého partnera pře stěhovat. Většina z nich není ochotna opustit svoje zázemí, od vás se to ale bude očekávat. Tyto agentury mají podle mne navíc nespornou výhodu v tom, že se seznámíte s muži, ke kterým byste se jinak vůbec nedostala. Je to zajímavé a v každém případě vás to obohatí o nové zážitky i zkušenosti.
Pádný důvod někde číhá
Otázka do pranice tedy zní: Lze dnes přes novodobé dohazovače najít partnera na celý život? Osobně si myslím, že to možné je. Pokud se vám ale nechce absolvovat martýrium schůzek naslepo, kdy se budete pokaždé bát, kdo vlastně dorazí, neztrácejte čas s bezplatnými internetovými seznamkami. Ty vás nanejvýš odradí a připraví vás o poslední kousky sebevědomí. Pominu-li fakt, že mohou být občas nebezpečné. U placených agentur máte mnohonásobně větší šanci potkat muže, který hledání partnerky myslí vážně, má solidní zaměstnání, neschovává v kapse snubní prstýnek a má čistý trestní rejstřík. Navíc je příjemné vědět, že je ochoten do celého procesu něco investovat, ať už se to týká poplatku u agentury, pozvání na večeři či (u mužů ze zahraničí) výletu za vámi do Čech. Totéž pochopitelně platí i o vás. Ani ten nejštědřejší klient z vás nebude dvakrát nadšený, pokud neukážete sebemenší snahu do seznámení něco investovat. Muži nejsou hloupí a rozhodně netouží po partnerce, co hledá chodící peněženku, aby vyřešila své finanční problémy. Výběr agentury (pakliže nic neplatíte) nemusíte příliš řešit, ale máte-li možnost dát na doporučení, je to pochopitelně velká výhoda. Zaregistrované u ní můžete být tak dlouho, jak budete chtít, nic vás netlačí. Koho můžete čekat? Prince na bílém koni asi rozhodně ne, proto co nejdříve začněte posunovat laťku svých požadavků směrem dolů. U nezadaných mužů od třiceti výš platí daleko silněji pravidlo, že existuje hodně pádný důvod, proč je už dávno nějaká neklofla. Lepší zprávou je, že každý má jinou hranici tolerance. Jinými slovy to, co může být naprosto nestravitelné sousto pro jinou, můžete třeba vy časem přežvýkat...
Co zabírá a co odpuzuje
Aby to ale nevypadalo tak, že jsem se během těch osmi měsíců randění nikdy nedopustila žádného přešlapu a pokaždé jsem byla v roli odmítající, podělím se s vámi i o ty méně zdařilé zkušenosti. Někteří muži si mne chtěli zpočátku jen oťukat. Když jsem dovolila, aby jim na mne agentura dala kontakt, nejprve mi napsali, jako třeba jistý Alexander s Mnichova, 45. Vyměnili jsme si dva maily a už jsem o něm nikdy neslyšela. Vysvětlení žádné a ani jsem po něm nepátrala. Další záhadou pro mě bylo set - kání s velmi hezkým a vtipným Rakušanem, který mě ještě ten den pozval na další víkend do Vídně. Pak se ovšem několik dnů neozval, nakonec mi ve čtvrtek večer psal, že má strašně moc práce, jestli bych mohla přijet jindy. Z jeho stylu bylo víc než patrné, že se mu něco rozleželo v hlavě, takže jsem mu popřála mnoho štěstí a výlet raději oželela. Zdálo se, že mu to přišlo náramně vhod, už jsem o něm neslyšela. Později mě napadlo, že se tento majitel rozestavěného domu, který ‚lepil‘ už několik let, zřejmě zalekl vztahu s někým, kdo na schůzku dorazil v lodičkách a draze vypadajících šatech. Očividně si mě nedokázal představit jako velkého pomocníka na stavbě, což, jak mi později došlo podle jeho slov, bylo z velké části to, co od své ženy ‚z Východu‘ očekával. Pravda sice je, že mě, holku téměř z vesnice, trochu podcenil, ale znovu se mi ověřil fakt, že některé muže děsí představa ‚příliš nákladné údržby‘. Rozumí se té vaší, pochopitelně. Dobrá rada nad zlato tedy zní, oblékejte se podle toho, s kým máte tu čest. Pokud se máte sejít s někým, kdo bydlí na vesnici a cestuje nanejvýš dvakrát ročně na dovolenou, je dobré vsadit spíš na ležérní eleganci. U manažerů, kteří žijí ve městě, je situace zcela jiná, ti na vás ‚lady look‘ naopak ocení, přeci jen hledají partnerku, s níž se nebudou muset stydět vyjít na večeři nebo na oběd s obchodními partnery. Proto si raději před setkáním oprašte také pravidla etikety při jídle i při konverzaci. V obou případech však platí, že méně je vždycky více...