Moc dobře to znáte. Jste v situaci, kdy můžete buď zoufale utéct, nebo pěkně zostra zaútočit. Hra na predátora a oběť je nakonec takovým darem přírody, se kterým mnozí bojují jen těžce.
Text: Eva Míková
Foto: Shutterstock.com
Pokud nejste ovšem typ arogantního vykořisťovatele, zřejmě jste už natrefili na šeptajícího červíčka vědomí, zdali je to, co děláte, to nejefektivnější, co dělat můžete. Nakonec řešení konfliktů způsobem, kdy jedna nebo druhá strana utírá skapané slzy, je minimálně neperspektivní. Oběť většinou pouze vyčká na chvíli, kdy vám může úder vrátit i s úroky. O vnitřním krvácení dalšího mezilidského vztahu ani nemluvě. Jak tedy zasít zrnko míru, kde budou obě strany spokojené? Rozhodně vám tu neradíme spřízněně konverzovat s doběla rozzuřeným davem, nebo se jím nechat poslušně zašlápnout do země. Jsou krajní situace, kdy je pasivní útěk nebo obranný útok bohužel tím nejlepším možným řešením. Existuje ovšem třetí způsob mezilidské komunikace, dostatečně vyzrálý, kterého je možno dobře využít v naprosté většině případů.
Základ KOMUNIKACE
Tomu zázraku se říká asertivita. Úžasná dovednost vyřídit si věci z očí do očí ve znamení sebedůvěry a prosazení toho, co bychom rádi. Je to pozitivní přístup k lidem jakožto rovnocenným partnerům, u kterých nemáme obavu předpokládat skryté úmysly. Tato strategická pozice nevylučuje vaši spontánnost ani plné prožívání vlastní emoce. Je ovšem potřeba naučit se projevovat přiměřeně. Nikdo přece nestojí o podřezávání vlastních větví. Andrew Salter jakožto zakladatel asertivního tréningu používal metody, které bychom si mohli shrnout do přehledného desatera.
Podle asertivity máte právo...
1. Posuzovat své chování a city a být za ně odpovědní.
2. Nenabízet žádné omluvy a výmluvy ospravedlňující vaše chování.
3. Posoudit, zda jste zodpovědní za řešení problémů druhých lidí.
4. Změnit svůj názor.
5. Říci: „Já nevím.“
6. Být nezávislí na dobré vůli ostatních.
7. Dělat chyby a být za ně zodpovědní.
8. Dělat nelogická rozhodnutí.
9. Říct: „Nerozumím.“
10. Říct: „Je mi to jedno.“
JASNĚ A JEDNODUŠE
Pro představu v praxi – uděláte jakožto zodpovědný rodič nelogické rozhodnutí před tchyní. Ta vás propichuje očima už od chvíle, kdy vstoupila do dveří. Podepřete-li akt výrokem „nevím“, přičemž následně zhodnotíte stav věcí stylem „je mi to jedno“, bude oheň na střeše. V základním asertivním slova smyslu se snažte své sdělení vyjádřit jednoduše, jasně a přehledně. Sem spadá i ta troufalost někoho odmítnout. To je život.
Další techniky
Empatie, neboli schopnost vcítit se do druhého. Šťastný ten, který jí oplývá. Jasný příklad můžeme spatřit ve výroku kata Marie Antoinetty, který před inkriminovaným výkonem empaticky pravil: „Madame, chápu, jak se cítíte, učiním vše proto, aby to bylo snesitelné...“ Inspirativní, nemyslíte?
Metoda sebeotevření, v níž poukážete na své kladné i záporné stránky a navrhnete formu řešení. Velmi oblíbená metoda je také technika zaseklé desky. Při setkání se s neodůvodněným odporem jen obyčejně opakujeme svůj požadavek. Však ono to vašeho protidiskutéra brzo přestane bavit.
Hlavně s lehkostí...
Ať už si vyberete při nácviku jakoukoliv metodu, přejeme hodně vynalézavosti i trpělivosti. Vztahy bývají někdy jako ořechy s pěkně tvrdou skořápkou. Za to, že se budeme cítit spokojení a ne zneužívaní, ta dřina ale určitě stojí. Obavy z toho, že neuspějete, zahoďte do křovin a nezapomeňte na úsměv. S tím jde všechno mnohem líp.