Co se stane, spojíte-li cvičení s prvky tance, baletu či pilates? Z ulity ženy znavené rutinou každodenního života se vyklube dáma s krásným držením těla, ladnými pohyby a pevnou postavou. Na hodinu Port de Bras se vydala Adéla Hálková.
Jestli rodičům zpětně něco v žertu vyčítám, je to absence hodin baletu v útlém věku. Neříkám, že by mi duševní a především tělesné nadšení vydrželo déle než půl roku, to jsem si ostatně vyzkoušela při hře na rozličné nástroje nebo při sportech všeho druhu, mohla bych však s lehkou nostalgií v hlase říkat, že jsem byla jen krůček od toho, stát se (jistě slavnou!) baletkou. A protože moje babička vždycky říkala: „Chceš se dotknout nebe? Stoupni si na špičky!“, rozhodla jsem se si na ně stoupnout! Další lehce povrchní důvody přiznávám zcela otevřeně. Ono je prima plnit si dětské sny, postupně ale také musím dostát těm slibům, které jsem dala svému, po letech v redakci rozsezenému, pozadí, kulatým zádům, ramenům dotýkajícím se v běžné poloze ušních boltců, krku, který je zvyklý žít v pozici krku želvího, chodidlům, jež poctivě týrám v rozkošných botkách, a především těch na podpatku, prstům, mým živitelům, – věřím, že je to bolí víc než mě! Zkrátka a dobře, přišel čas zase se pohnout o kousek dál. A tak jsem se pohla na pražský Újezd do studia Fascinace.
Jde opět hlavně o sex!
„Jaká asi tak můžu být v posteli, když jsem ladná jako kamioňák?“ osvětluje mi kamarádka Karolína důvod, proč se na hodinu Port de Bras přidá. Mou agitační kampaň jsem založila na jednoduchých heslech – zábava, svaly a ladnost. Port de Bras na webových stránkách studia propagují jako fitness program sestavený tak, abychom protáhli svaly, zpevnili tělo, docílili jisté ladnosti (odtud pramenily Karolíniny pohnutky) a všechen pohyb si s radostí užili. Dále se dočítám, že budu mít krásně rovná záda, zpevním a protáhnu svalstvo trupu i končetin, naučím se nové, jednoduché a postupně těžší, choreografie. Port de Bras patří do skupiny cvičení Body&Mind, tedy uvolnění těla i mysli. Já se stále tetelím především při pomyšlení na cvičení s prvky baletu, z mého omylu mě po hodině vyvede lektorka Tereza Semrádová – to bych ale, nyní již ladně, přeskakovala...
Při vstupu do vestibulu Fascinace se zdravím s ostatními baletkami, ano, již před první hodinou si dávám tento status. Ke cvičení nepotřebujete boty (můžete si zvolit mezi variantami naboso, v ponožkám, ale také v piškotech – ty si jistě jednou pořídím), já jsem také nepotřebovala ručník – chyba, doporučuji vyzbrojit se dostatečným množstvím tekutin a vnitřním klidem – až se totiž uvidíte v zrcadle při prvním demipliés, budete mít zřejmě co dělat, abyste se nerozplakala smíchy. Port de Bras znamená v baletní terminologii pohyb paží a vaše paže jsou také to, na co budete v průběhu hodiny (intenzivně) myslet. Začínáme tedy rozcvičkou horních končetin. Dlaně jsou ve tvaru protáhlého C, ruka by měla být uvolněná, v přípravné pozici jsou ruce volně spuštěny od ramen dolů před tělem, jehož se nedotýkají. V první pozici zdvíháte ruce směrem vpřed, do výše pasu. V té druhé je otevíráte směrem do stran, jsou trochu výše než v první pozici, a konečně pozice třetí: postavení rukou směrem vzhůru, do tvaru oválu. Při první písni, mimochodem hudba je při tomto druhu cvičení velmi důležitým aspektem, lektorka ji vybrala s citem tak, aby souzněla s celým tělem, se věnujeme pažím. Po necelých pěti minutách lituji, že jsem si po lekci domluvila večeři s kamarádem – neudržím vidličku! U další skladby již kombinujeme ruce a nohy, nepropadám panice! Jsem žena, zvládnout více aktivit najednou mi nečiní problém. Aha, činí, soustředím se tedy raději na nohy, s rukama totiž nemůžu pohnout. Hudba se nenápadně zrychluje, na řadu přichází první choreografie, naštěstí je poměrně lehká – v pohybech se ztrácím minimálně. Když mi v uších zazní píseň Edith Piaf, moje baletní nadšení je na vrcholu! Už chápu spojení Body &Mind, moje tělo a mysl se vznáší a já se hýbu, ani nevím jak. Polovina je za námi, snad poprvé mi u fyzické aktivity přichází na mysl: ‚škoda!‘ – opět lituji oné následné schůzky, nevzala jsem si ručník a nemám u sebe make-up! Tereza mezi námi chodí a upravuje naše postavení, je plná energie, kterou jí závidím (ještě jí závidím tu parádní postavu, ale k té se jistě dopracuju taky!). Formulku, kterou užívá nejčastěji: ‚ramena dolů, pevné bříško, krásné ruce‘, bych si potřebovala opakovat dnes a denně po deseti minutách i já sama. Následuje vkusné posilování a protažení svalů, Tereza se protahuje natažená v provazu, no tak to já asi raději přitáhnu nohy k trupu. Na konci hodiny ženy nadšeně tleskají.
Na slovo s Terezou Semrádovou
„Port de Bras založili v roce 2006 Julio Papi a Vladimir Snezhik. A právě Papi, který Port de Bras v České republice propaguje, se věnuje aerobiku a józe, nikoli baletu – vlastně ani moc nechce, aby se Port de Bras s baletem spojovalo. To, co na mých hodinách vidíte, je kombinace s fit baletem. U klasického Port de Bras se více protahujete, najdete zde více spirálních pohybů, úklonů atd. Na mých hodinách funguje systém, co píseň, to choreografie, u Port de Bras děláte jednu nebo dvě,“ osvětluje mi baletní terminologii Tereza a já se jí přiznávám, že mi na jméně lekce opravdu nesejde, hlavně když při ní slyším ‚pata-špička‘. Pokračujeme. „Ženy nejsou moc zvyklé posilovat ruce, které zde hodně zabírají, při tomto cvičení se protahují lopatkové a mezilopatkové svaly, takže získáte mimo jiné krásné držení těla, a tím pádem jste o pár centimetrů vyšší, prsa máte o číslo větší a jste opticky minimálně o tři kila lehčí! Jediné, co zde moc nepracuje, je břicho, ale jinak i ty části těla, jako jsou chodidla nebo právě zádové svaly, na které se moc nesoustředíme, si zde posílíte. Navíc na hodinách se neskáče, tudíž se ženám nevytahají prsa.“ Dá se vůbec naučit ladnosti, myslím s otázkami i na Karolínu. „Ano! Určitě se můžete naučit být ladná. Dá se říct, že pro 90 procent žen je ladnost přirozená, jen ji musí samy objevit.“ Nakonec mne zajímá, pro koho toto cvičení není? „Pro ty, kteří již mají problémy s koleny, jinak pro všechny – chodí sem i muži, těhotné ženy, mladé dívky, ženy jako vy i sedmdesátileté dámy.“ Zatímco Tereze děkuji, přichází žena ve věku asi padesáti let a nadšeně štěbetá o své první hodině, nadšeně švitořím s ní.