Mávnutí křídla motýla na jednom konci světa způsobí tajfun na konci druhém. Je vůbec pravděpodobné, že něco tak malého a krásného může mít tak dalekosáhlé důsledky?
text: Eva Rybová
Myšlenka, že i nenápadná a zdánlivě bezvýznamná akce může v konečném důsledku způsobit bouři, v sedmdesátých letech minulého století oslovila svět, a to nejen svět vědy. Mnoho lidí dnes věří, že i v osobním životě něco takového funguje. Banální rozhodnutí nebo čin mohou přehodit výhybky osudu.
Výraz efekt motýlích křídel poprvé do světa vyřkl americký meteorolog Edward Lorenz, který chtěl najít cestu, jak zlepšit předpověď počasí. Lorenz šokoval svět přenáškou: Může mávnutí motýlích křídel v Brazílii spustit tornádo v Texasu? Slavný meteorolog v roce 1960 vytvořil počítačový program, který dokázal zachycovat průběh nejdůležitějších atmosférických procesů. Což byl ve své době převratný čin. Ale Lorenz usiloval ve své práci dál. Vyzkoušel do svého programu nahrát nepatrné odchylky a zjistil, že sebemenší změna ihned ovlivní celou předpověď počasí. Motýlí efekt není náhodný – je to nutnost. Původní označení tohoto jevu bylo: citlivá závislost na výchozích podmínkách.
Nebojte se motýlů
Znamená to tedy, že se máme bát motýlů? Pokud jednoho vyplašíme, aby nám pak za půl roku nepřišel účet za škody způsobené hurikánem v Americe! Vůbec ne, ve skutečnosti je těchto nepatrných podnětů, které Lorenz zaznamenával do svého programu, obrovské množství a působení většiny z nich se vzájemně vyruší. Nakonec převládne statistika – k hurikánu tak jako tak dojde, a co bylo prvotním impulsem, se nikdy nedozvíme. Ale přirovnání motýlích křídel je trefné a hezky se poslouchá. Jen si představte, že vám tuto teorii osvětluje muž.