V pásu cudnosti
Musím změnit její jméno. ‚Tereza‘ totiž nejenže žije v napovrch zcela normálním manželství, ona je ještě známou tiskovou mluvčí velké firmy. A tak si se mnou začala povídat jen s mým slibem absolutní anonymity i autorizace jejího příběhu, aby v něm nebylo nic, čím by byla odhalitelná. Přece jen, tohle by možná naše konzervativní společnost, nebo alespoň její konzervativní zaměstnavatelé nezkousli. „Začalo to docela nevinně. Když mě můj manžel, tehdy ještě přítel při sexu, pořádně zmáčnul a já přitom slastně zasténala. Začali jsme tak společně objevovat to vše, jak já říkám temné, co se nám líbí,“ vyprávěla mi. „Takže přes takovou tu klasiku, tedy připoutání k posteli, zavázání očí a spíš symbolický výprask na holou jsme se dostali postupně dost daleko,“ říká a popisuje všechny jejich další pomůcky přes latexové oblečení, roubíky všeho druhu („nejradši mám udidýlko – takové, jaké mají koníci, a v podstatě celou ohlávku jako omezení možnosti pohybu i hlavou, i když se to nezdá, tak on celý postrojek s korzetem vypadá nesmírně sexy“), pouta kovová i kožená („dají se nosit pod oblečením i běžně venku, tedy samozřejmě nespojená“), plácačky, důtky či obojek jako symbol odevzdání se muži – pánovi a v podstatě začátek hry. („Když chce žena sex a muž nemá náladu, musí ho někdy složitě ladit. Já mám v tomhle velkou výhodu, obojek je pro mého muže velmi vzrušující, takže stačí si ho jen chtít nasadit a jeho mužství okamžitě reaguje.“) A pak mě Tereza odvedla na toaletu. Ne, nebojte, to, co si myslíte, se nedělo. Chtěla se mi jenom pochlubit novou ‚hračkou‘, kterou jí její muž pořídil. A já na ni koukala jak z višně. Tereza měla totiž pod kalhotami ne normální kalhotky, ale ‚kovové‘. „To je pás cudnosti,“ svěřila se mi a já stihla zablekotat jen něco o nepohodlí. „Naopak je to velmi pohodlné, dokonce udělané na míru a neváží to víc než kilo, a jak jsi sama viděla, v podstatě to vůbec není přes kalhoty poznat,“ smála se mému vyděšenému výrazu. „Hlavně je to nesmírně sexy, když si tě takhle tvůj muž uzamkne a ty tak na něj nemůžeš v podstatě celý den zapomenout. A on taky ne, a to se pozná podle toho, že po příchodu domů následuje sexuální výbuch. Po deseti letech manželství jsme zase jako na začátku,“ usmívá se Tereza evidentně velmi spokojeně. „Jenom já mám takový malý problém,“ šeptne. „Vždycky, když slyším zvuk alespoň částečně podobný cinkání klíčků, strašlivě zvlhnu, no, zkrátka Pavlovův reflex. Protože mi to připomíná, když mě doma muž odemyká a co pak bude následovat...“