V MOCI ÚPLŇKU

Magický úplněk podle některých teorií spouští temné mechanismy naší duše… Stává se skutečně pod svitem kulatého kotouče luny víc nehod a neblahých událostí?

Text: Klára Doubková

 

Když zdvihnete oči k temné obloze, na níž visí úplněk vyzařující matně bledé světlo, jen těžko se ubráníte zamrazení v zádech. Ať už věříte na temný vliv ‚lunárního efektu‘ či nikoli, úplněk sehrál tajemnou roli v tolika nejrůznějších podobách, lidovými středověkými bájemi počínaje a hollywoodskými horory konče, že dostal i v mysli těch nejzarytějších racionalistů punc čehosi děsuplného.     ¨

 

Kořeny bájí   

Víra, že má úplněk magický vliv na lidské osudy, je prastarého data, první narážky na toto téma se objevují dokonce už ve starověkých babylónských spisech. V temném středověku dochází k propojení úplňku se starogermánskými a později i slovanskými legendami o lidech proměňujících se za určitých okolností v krvelačné vlky – tedy o vlkodlacích. Podle středověkých představ se vlkodlakem může stát člověk narozený právě za úplňku. Ale zároveň je to tajemný svit úplňku, který spouští proměnu vlkodlaka do vlčí podoby. Právě z jeho energie totiž toto mýtické stvoření podle tehdejších představ čerpá svou sílu. Sugestivní obraz vlkodlaka, rýsujícího se proti úplňku, pronikl ze středověkých bájí až do novodobých hororů... Co však nemůže popřít ani ten největší racionalista, je to, že Měsíc jako takový je po Slunci druhé nejdůležitější vesmírné těleso, které ovlivňuje dění na zemi. Kromě přílivu a odlivu je to například i vliv na reprodukční cykly některých živočichů.    

 

Noční můry  

„Čas od času se ráno probudím unavenější než večer, když jsem si šla lehnout, a v hlavě mi víří útržky obzvlášť divokých nočních snů. Pak mi dojde, že byl úplněk. V tom mívám mnohem živější noční můry a neklidnější spánek než obvykle,“ přiznává se sedmadvacetiletá Sabina. „Nemůžu se tomu ubránit, i když se jinak o věci ‚mezi nebem a zemí‘ nijak zvlášť nezajímám.“ Vliv úplňku na spánek patří mezi nejvíce diskutované účinky, které mu bývají připisovány. Už odedávna se traduje, že jeho bledé světlo vnáší do lidských ložnic určitý neklid a že v souvislosti s ním stoupá i počet epizod náměsíčnosti. Podle vědců by to mohlo být dané i větší intenzitou světla během noci, která s sebou nese horší podmínky pro usínání. Jenže do toho nezapadá jeden nezanedbatelný detail – vlivu úplňku subjektivně podléhají i lidé, kteří si na noc okna hermeticky zabedňují žaluziemi nebo okenicemi... Jak naznačuje nedávná švýcarská studie, provedená na univerzitě v Basileji, mohlo by na tom být ono pověstné zrnko pravdy. Vědci v přísných laboratorních podmínkách (izolace od světla a od kalendáře, takže nikdo ze zúčastněných netušil, je-li právě úplněk či ne) zkoumali spánkové cykly 33 dobrovolníků. Ukázalo se, že pokusní spáči skutečně vykazovali zhoršenou kvalitu spánku v období kolem úplňku. Prokázaly to jak přístroje sledující činnost jejich mozku, tak i hladina hormonů spojených se spánkem a bdělostí.    

 

Kategorie: