Prahne po tom, abyste mu otevřela svá zadní vrátka, a vám je to nepříjemné? Ne, tento článek vás nenaučí anální sex. Chce vám naopak říct, že opravdu nemusíte plnit všechny jeho erotické sny. A možná byste o nich ani neměla vědět…
Text: Laura Máchová
Foto: Shutterstock.com
Jedna má známá, říkejme jí pro slib anonymity a její neobvyklé jméno třeba Alena, nebyla ve svém vztahu zcela spokojená. Její přítel Tomáš už o ni po roce a půl nejevil takový zájem jako na začátku. Alena se tedy po vzoru rad ženských časopisů rozhodla stát se sexuální dračicí a díky postelovým novinkám probudit zase vášeň v jejich ložnici. Jenže erotické prádlo nezabralo, připoutat ho k posteli znamenalo v podstatě to stejné jako doposud, tedy, že si při tom mohl hezky ‚schrupnout‘, a sex na veřejnosti Tomáš vysloveně odmítl, protože prý je na to ve svých skoro čtyřiceti už dost starý. „Tak co bys teda chtěl?!“ vybafla na něj Alena zoufale po dalším nevydařeném pokusu. Tomášovi zasvítila očička. Je prý tu něco, o čem sní už od puberty, ale stydí se za to a řekne jí to asi jen po lahvi červeného.
Sex v koupací čepici
Po takovém prohlášení byla Alena docela vyděšená, a tak když zjistila, že Tomáš touží ‚jen‘ po sexu v baletním trikotu a gumové koupací čepici, si docela oddechla. To ale netušila pár věcí. Tedy, že v tom trikotu a čepici nebude jen ona, ale také on (ach, jen ta představa, že?!), že během celého aktu nedojde k ničemu jinému než ke vzájemnému tření – tedy, že budou stále oblečeni včetně doby jeho vyvrcholení (přesně tak, do trikotu!), a především, že už to Tomáš nebude nikdy chtít dělat jinak než tímto způsobem.
A tak, i když Alena dosáhla svého, protože šťastný a uspokojený Tomáš s ní začal trávit více času, a to i v posteli, Alena o to jaksi přestala stát. A když se pak po několika měsících rozešli, vlastně se jí ulevilo. „Víš, kdybych na něj netlačila, možná bychom spolu ještě pořád byli. Ten náš původní sex nebyl zas tak špatný,“ svěřila se mi posléze.
Asi bude něco na tom přísloví, že kdo se moc ptá, moc se dozví. Zkrátka, může se dozvědět i to, čeho bude litovat, co doopravdy zjistit nikdy nechtěl. Jenže, je opravdu dobré nechat tu třináctou komnatu našeho protějšku po celý život zavřenou? A pokud ne, nestane se to, že se promění v Pandořinu skříňku, jak tomu bylo v případě Aleny nebo mé další známé Lucie?
Zarostlá a nemytá
Lucie žila už deset let v harmonickém manželství. Muž slušně vydělával, přesto si dokázal najít dostatek času i na ni, i na jejich dvě děti. Zkrátka, život jako v ráji. Až na vždy první středu v měsíci. To manžel poslední dva roky pravidelně odcházel, jak říkal, na pánské jízdy. Lucie přesně netušila, co to znamená a kde a s kým to je. Protože její muž se nedokázal nikdy pořádně vyjádřit a ona věděla, že lhát neumí, pojala tedy podezření. To se stupňovalo se sbíráním dalších poznatků. Tedy, že se její manžel nikdy nevrátil domů opilý, jak se mu při setkání s přáteli občas stalo, a hlavně, že zaznamenala v jeho autě vždy ‚po akci‘ také jakési obrovské množství silného parfému. Rozhodla se tedy přijít celé věci na kloub. Jenže bohužel neuvažovala o tom, co bude dělat s informací, které se jí dostane. A jaká to informace bude, to by ji nenapadlo ani ve snu.
Tu osudnou středu měla skvěle vymyšlenou. Děti rychle strčila na pohlídání k sousedce, nasedla do vypůjčeného vozu a jala se svého manžela, který se nestihl tak rychle vymotat z podzemní garáže, pronásledovat. Dojela za ním až na kraj města a tam se jí skoro zastavilo srdce. Její muž zastavil u chodníku a nabral do auta jakési podivné individum - tlustou a špinavou ženu ve vyzývavém oblečení, evidentně hodně levnou prostitutku. A tak Lucie v polomdlobách a s očima plnýma slz s nimi dojela až k lesíku za město a tam ho načapala. Skutečně se nejednalo o nevinnou stopařku. Ta dotyčná se mezitím stihla svléknout a vystavit na odiv své velké zarostlé a opravdu páchnoucí tělo. „Víš, moc tě miluji a nikdy jsem ti nechtěl ublížit, tohle ses prostě neměla dozvědět,“ snažil se poté manžel odvrátit Lucii od jejího záměru rozvést se. „Hrozně moc mě vzrušuje, když se žena několik dní, ideálně týdny nemyje, prostě, když hodně páchne. A tohle jsem přece po tobě, mé krásné princezně, nechtěl a ani nemohl chtít!“ svěřil se jí.