JARO a co s ním...

Jsou principiálně dva druhy žen. Jedny si pod výše uvedeným slovem představí probouzení přírody, slunce a zpěv ptáků, ty druhé známého porotce televizních soutěží.

text: Bořek Slezáček

 

I když ten má s ptáčky také mnoho společného, a to nejen ve jménu. Promiň, Jaro, musel jsem... Ale teď už vážněji. Jaro je tady. Konečně se nemusíme balit do čtyř vrstev oblečení, i když je docela škoda, že ty bundičky z lednových slev musejí do skříně. Příroda se opravdu probouzí neuvěřitelnou rychlostí, jen ta vrba, co jsem ji na podzim prořezal, tak ta nevypadá, že by se přidala. Takže jsem asi zabil strom. No nic, tím vás, dámy, nebudu zatěžovat. Je to pár dní, co mi kolega, který se mnou sdílí divadelní šatnu a postřehy o druhém pohlaví, sdělil, že na něj leze jaro. Na můj dotaz, jak že se to projevuje, odvětil, že tak, že když vidí pěknou ženu, už to prostě vidí a nemůže si pomoct. No, není sám. Pocit muže při procházce na Matějské pouti je díky odlehčenému šatníku asi stejný jako pocit eskymáka, který poprvé v životě opustil iglú a dorazil na Miami. Četl jsem v nějakém vědátorsky se tvářícím článku, že jaro má výrazný vliv na naše sny. Prý se výrazně zvyšuje frekvence sexuálních snů a také snů o cestování. Navrhoval bych to sloučit a nechat si každou noc zdát něco hezkého o souloži na dovolené.     

 

Budete se mnou určitě souhlasit, že subjektivní vnímání věku sebe samého je docela závislé také na probíhajícím ročním období. S jarem prostě na všechny zpravidla přichází mládí, nová míza a chuť do života, do nových plánů a změn. Lidi se prostě začnou více usmívat. Je to, jako když ve Stodůlkách vyjede metro po půlhodině z tunelu do proskleného tubusu. Tam se všichni najednou jakoby na povel začnou křenit. Ale vlastně ne všichni. Tak jako v tom metru, i na jaře má spousta z nás problémy. Ty bohužel se zimou nemizí a překvapivě sílí. Kdekdo se domnívá, že hlavním obdobím depresí je podzim, ale chyba lávky. Nejvíce depresí a úzkostných stavů mají lidé na jaře. Dokonce i stoupá počet sebevražd. Nevím, čím to je, nikdy jsem se po tom v literatuře nepídil, ale mám tuhle informaci nezávisle od více psycho logů a psychiatrů a taky si toho všímám přinejmenším u sebe. Možná, ale říkám možná, je to tím, že i problémy jako by rozmrzly po zimě, kdy je den krátký, nic moc se nevyřídí a všichni jsou stejně na lyžích nebo slaví Vánoce. Na jaře najednou s přibývající energií nastává čas pravdy. A to nemluvím o konci března. Placení daní je přinejmenším pro mne ne důvod k depresi, ale bezmála k sebevraždě. Nejde o ty prachy. Jde o celý ten zpruz a běhání, zařizování, přemýšlení, jak to všechno zaonačit.     

 

Takže, co s tím? Je několik věcí, které určitě nesmíme na jaře podcenit. Po Novém roce díky předsevzetím praskají fitka ve švech, ale v půlce února tam potkáte zase už jen ty skalní. A to je chyba veliká. Fyzické aktivity jsou vynikající zbraň proti stresu, úzkostem a depresím. A nemusíte kvůli nim zrovna letět do tělocvičny. Chápu, že pro mnohé je to časově nemožné. Stačí si zaběhat, udělat pár kliků a shybů. Ostatně, cvičení vlastní vahou je to nejlepší a zdraví nejprospěšnější. Na netu najdete bezpočet receptů a ukázek, jak na to. Jako zkušený bojovník s úzkostí vřele doporučuji zavést si každodenní rituály a ještě lépe je spojit s dalším zdravotním či jiným prospěchem. Lékařka mne donutila naučit se jogínský pozdrav slunci a praktikovat jej každé ráno. Je to docela fajn, i když začátky byly dosti krušné. Co začátky. Zkuste někdy zdravit slunce v kocovině. Mimochodem, na jaře už žádné panákování, jen vínečko a jen střídmě, pokud možno. Další skvělý rituál, který navíc pročistí tělo, je pití citronové vody po ránu. Má být vlažná, takže rituál začíná už večer tím, že si napustíte džbánek vody a necháte do rána odstát. Kdo chcete utrácet za balenou vodu, prosím. Citron každopádně rozřízneme a vymačkáme až ráno před bumbáním. A pěkně na lačno a hodně a první jídlo až tak za pět minut.     

 

Tím jsem se dostal k další důležité jarní aktivitě a tou je celková očista tělíčka. Myslím tu vnitřní, samozřejmě. Ne, že by ta vnější byla méně důležitá, ale je tak nějak rozšířenější. Kdo máte silnou vůli, zkuste pár dní jíst jen rýži. Pět dní super, tři dobrý a pro nezbedy aspoň ten den, ale častěji. Jinak stačí jednou za měsíc. A ne ledajakou rýži. Můžete to střídat, nejlépe neloupanou hnědou – za prase si teď nevzpomenu, jak se jí přesně říká – s jasmínovou a další spoustou druhů. Ale ne se přejídat, 30 dkg nejvýše na celý den. A k tomu, prosím, hojně proléváme voděnkou, bez bublinek a vlažnou. Červená řepa, řasy, je toho spousta a zase na netu přehršel informací. Také si nekladu za cíl poradit, ale spíše navnadit. Mně to prostě pomáhá. Vitaminy jezte horem dolem, ty v jablíčku lépe než ty ze skleničky. A dostáváme se k tomu nejdůležitějšímu. Jde opět o fyzickou aktivitu. Sex, dámy, jarní sex je všelék. Takže, šup na to, ať jsme na jaře všechny bytosti šťastny. Přeji vám tedy, dámy, aby každý váš jarní den byl procházkou rozkvetlým sadem. Jestli dáváte přednost pláži, máte ji mít. Tak zase příště.   

 

Jak prožíváte jaro vy? Co si myslíte o odvážných Bořkových doporučeních? Napište nám o tom na e-mail redakce@casopislamour.cz.  

Kategorie: