Občas si, milé dámy, všímám, že si jdou ženy navzájem po krku mnohem více než muži. Chlapi si závidí holky, peníze, auta, úspěch… Ženy si - někdy to tak vypadá - závidí úplně všechno.
text: Bořek Slezáček
Nemohou prý ovšem za to. Je to přírodní pud. Děti té druhé budou konkurovat jejím dětem. I proto málokterý chlap věří, že kamarádky jsou opravdu kamarádky a že ženské přátelství není do značné míry přetvářka umně zakrývaná konverzací o banalitách. Buďte v klidu, dámy, ono to mezi chlapy taky není bůhvíco. Ale jak je to s přátelstvím mezi mužem a ženou? Existuje něco takového, může to fungovat? Už nevím, kdo mi jednou řekl, že přátelství mezi mužem a ženou je iluze, protože pokud už spolu v posteli nebyli, nebo nejsou, tak zcela určitě budou. Myslím, že to není daleko od pravdy. Jak to tedy s jeho kamarádkami je?
Nebezpečí ohrožení
Je několik kategorií kamarádek, které muži mají. Jsou to holky z práce, z fitka, manželky a přítelkyně kamarádů, kamarádky manželek a podobně. Pojďme si je stručně probrat. U kamarádek z fitka podle mé zkušenosti nehrozí zase tak velké nebezpečí. Je to proto, že za účelem navázání sexuálního vztahu chodí do fitka více ženy než muži. Jistě, ten, koho bude dotyčná cvičenka balit, může být váš muž, ale když chlap není původcem flirtu, je to nebezpečí menší, než když je na lovu. A pak, víte, chlapi chodí do fitka fakt cvičit. Co tam máme dále? Kamarádky z práce. Hm, to už může být potenciálně nebezpečnější. V práci trávíme spousty času, kontrolovat se to taky tak úplně nedá, pokud nechcete být za fúrii, a pak ty různé služební cesty, školení, konference, zrůdnosti typu teambuilding. Tady už se prostě něco klofnout dá, zvláště, když v práci trávíte více času než doma. Je to proto snad i logické. Kromě problémů doma ovšem záletníkovi hrozí i problémy v práci. V souvislosti s tím doporučuji uspořádat manželovi večer s domácím kinem. Po projekci mého oblíbeného českého filmu z 80. let s názvem Jako jed bude určitě obezřetnější. Další dvě kategorie s sebou přinášejí mnoho kontroverze. Ale postupně, nejprve se podívejme na manželky a přítelkyně kamarádů a rodinných známých. Teď ovšem mluvím o kamarádech a známých, které znáte i vy. Ono totiž není moc lepších výmluv, než o milence prohlásit, že je to něčí přítelkyně. Megacynikové se na tom ještě s dotyčným kámošem dohodnou, aby alibi v případě potřeby po - tvrdil. Jinak se jedná o kategorii poměrně bezpečnou.
Co je moje...
Neznám moc chlapů, kteří by se dopustili takové věci, jako je chodit kámošovi za holkou. Pravda, jsou výjimky. Měl jsem v Ostravě kamaráda, který si prostě nemohl pomoct. Odloudil dívku snad úplně všem, ale my jsme s tím už tak trochu i počítali. Horší už je to s kategorií vašich kamarádek. Tam bych si prostě já jistý nebyl už vzhledem k tomu, co jsem psal v úvodu tohoto pojednání. Já prostě na kamarádství mezi ženami na život i na smrt nevěřím, nezlobte se... Už to na mne zkoušely i sestry. Nebojte se, nemyslím si, že to bylo proto, že bych byl tak úžasný. Vím, že těm dámám ani tak nešlo o výsledek sexuální. Chtěly tu druhou prostě ponížit. Od mnoha mých známých (chtěl jsem napsat kamarádek) totiž vím, že když žena přijde muži na nevěru, je mnohem více naštvaná na ni než na něj. Takže na vaše kamarádky taky raději bacha.
Kamarádka z lavice
Nebezpečnou kategorií z pohledu partnerky jsou ovšem ‚bývalé spolužačky‘ a snad nejhorší je kategorie: „Tu znám strašně dlouho.“ Jak uslyšíte tuhle větu, je zle. Ženy mají zvláštní dar vycítit, když něco nehraje, zejména v momentě, kdy se celá rodinka potká s konkurentkou na veřejnosti. Následuje otázka: „Kdo to byl?“, ve verzi mé bývalé manželky: „Kdo byla ta ku...“ A teď to přijde: „Ále, kamarádka.“ „A odkud ji znáš?“ „Já už ji znám strašně dlouho... Chodila s mým kamarádem, je to spolužačka... bla bla bla.“ To je tak hloupá výmluva, ale pod tlakem vaší neúprosné zvídavosti doplněné nekompromisním tónem se manžílek v ten moment na nic moc víc nezmůže. V tom je velký rozdíl mezi ženou a mužem.
Všichni je mají
Ženskou nenachytáte, ta má výmluvu připravenou už od narození. Zkuste si, dámy, sednout, dát si kafe, vzít tužku a papír a zavzpomínat. S nejvyšší pravděpodobností budete schopny v časové ose zrekonstruovat pravidelné vynořování starých kamarádek, které ovšem po nějakém čase, kdy o nich v různých souvislostech slýcháte dosti často, zase zmizí v propadlišti dějin. No, možná jich nebude sto, ale jedna určitě. A neříkejte mi, že ten váš je jiný. Není, dámy, není. Když je to tedy tak stará kamarádka, jak to, že jste o ní nikdy dříve neslyšela, nebo rozhodně ne s takovou frekvencí jako nyní? Možná, že vám nelže, možná je to skutečně stará známost, ale zcela jistě je to i známost současná. Ale není třeba nějak vyšilovat. Buďte si jistá, že ho to přestane bavit. Ona se pak časem zase objeví jiná kamarádka. Nebo ho to bavit nepřestane. To pak je ale na čase, aby to přestalo bavit vás.
Má váš partner kamarádky a jak je snášíte? Máte chuť jim vyškrábat oči, nebo jste si už na ně zvykla? Napište nám o tom na e-mail redakce@casopislamour.cz.