O mase a dětech...: Page 2 of 2

Vedete děti k tomu, aby si připravovaly domácí stravu (mám na mysli například svačinu)?

Vyplynulo to úplně samo. Děti se bez pomoci obslouží ráno při snídani a odpoledne u svačiny. Ne, že by se důsledkem vlastní pohodlnosti zanedbaly, naopak. Dají si na svém jídle pěkně záležet, takže na mně jako rodiči je pouze zabezpečit dostatečný a vhodný výběr potravin, které k tomu budou mít k dispozici.

 

Už vám někdy něco uvařily?

Ano, mnohokrát. Obvykle když usoudí, že maminka chvíli potřebuje být lazarem a zaslouží si všeobjímající péči. Otevřou svou oblíbenou Kuchařku pro dceru, zavolají si na pomoc svého otce a společně zneužijí kuchyň, jak se sluší a patří.

 

 

Čemu na stole nikdy neodolají?

Nejen domácím buchtám, koláčům a ovoci, ale taky zelenině nakrájené na kousky. Také masu k večeři po vyčerpávajícím dni. Salátu, vajíčkům v jakékoli podobě, domácím pomazánkám... Jsem pyšná matka a dělají mi tím velkou radost. Nevzniklo to přitom tak, že bych je držela zkrátka a krmila jen přehnaně zdravou stravou, takže by jim konvenční jídla přestala chutnat. Mají srovnání poctivého domácího vaření z čerstvých surovin se zkratkovitým vařením z polotovarů a samy si vybraly cestu, která jim chutná víc.

 

Jak se udržujete v kondici, když přijdete tak často do styku s dobrým jídlem?

Ani v tom nehledám vědu, hodně chodím, ideálně aspoň 5 kilometrů denně, a když mám náladu, jdu si zaběhat. Večer se snažím aspoň trochu vyhýbat vydatným sacharidovým přílohám, které už tělo nestihne ten den využít, zato ráno si klidně připravím velkou misku müsli, aniž bych ji odvažovala a počítala kalorie.

 

Čím vám naposledy děti udělaly radost?

Velkým údivem nad hromádkou cukrovinek, které přivezla babička. Tolik sladkého pohromadě dlouho neviděly – a ani se do toho nehrnuly. Uvědomila jsem si, že tenhle jejich úžasný postoj tu najednou je, vznikl sám, bez zákazů, bez přemlouvání, bez omezování přídělů sladkého. Takže já jsem byla ještě překvapenější než ony. ♥

Kategorie: