Kdo nežárlí, nemiluje. I já tohle rčení brala dlouhou dobu jako dogma, které dokazuje míru lásky. To, jak je tohle rčení naivní a hloupé, jsem bohužel zjistila až v momentě, kdy mi žárlivá partnerova povaha téměř zničila život.
TEXT: MARKÉTA PROKEŠOVÁ
A přitom to začalo tak hezky. Se svým dnes už bývalým manželem Martinem jsem se seznámila ve svých čtyřiadvaceti letech, potkali jsme se v jednom baru, kde na mě celý večer obdivně zíral a pak mě pozval na skleničku a druhý den na večeři. Šla jsem ráda, protože i mně se líbil. Choval se ke mně jako k princezně, byl velmi pozorný, milý a gentleman každým coulem. Na romantické večeři jsem pak zjistila, že je i dokonalý společník a že ho chci vídat čím dál častěji. Nebránilo nám ani to, že je Martin ze sto kilometrů vzdáleného města. Začali jsme spolu chodit. Třikrát týdně po dobu jednoho roku za mnou dojížděl, aby mi mohl snášet modré z nebe. Byla jsem beznadějně zamilovaná a on byl na tom stejně. Začali jsme plánovat společnou budoucnost a já se za ním odstěhovala do jeho bytu. Mým rodičům se to moc nelíbilo, měli k němu jisté výhrady typu „moc tě ovlivňuje, je to despota, příliš ho posloucháš...“, to mi ale bylo jedno. Byla jsem zamilovaná...
První příznaky
Po společném sestěhování jsme začali žít každodenní život a já pomalu zjišťovala, že ne všechno je tak ideální, jak jsem si myslela. Našla jsem si novou práci ve velkoměstě a díky Martinovi jsem se v něm začala orientovat, ovšem jen do jisté míry. Chtěl, abych na něm byla závislá. Nejdříve se mi líbilo, že mě neustále vozí z práce a do práce, pak už mě ale vyzvedával prakticky všude. Začal mi počítat čas, který jsem měla striktně vymezený na nákupy, srazy s kamarádkami a jiné činnosti. Trval na tom, abych svůj veškerý volný čas věnovala jemu a jeho zálibám. Mé záliby a přátelé jej nezajímaly. Došlo to tak daleko, že mi zakázal nejen styky se všemi přáteli mužského pohlaví, ale poté i s kamarádkami.
Po čase mi už ani nedovolil, abych jela za svou matkou na návštěvu sama. Přes to všechno jsem ale byla stále zamilovaná a zaslepená láskou. Přestože mi některé jeho kroky vadily, neustále jsem je něčím omlouvala. Začaly první Martinovy žárlivecké výstupy a hádky, které se mi nelíbily. Vždy mě ale ubil argumenty a já jen mlčela.