(PRŮKOPNICE ZDRAVÉ STRAVY V ČECHÁCH)
První slovo, které vám proběhne hlavou, setkáte-li se s Hankou Zemanovou, je anděl. Její štěstím stále cukající koutky, dobrá nálada, ale co nálada, ta pleť! A postava po dvou dětech... Říkám si, jestli za tohle všechno může BIO, jdu do toho!
Ve vaší první knize jsem četla, že jste se o bio a vůbec zdravý životní styl začala zajímat už na střední škole. Proč?
Bylo to až na vysoké škole, někdy kolem 20 let. Mívala jsem často záněty horních cest dýchacích, stále mi doktorka předepisovala antibiotika a pak už mě to přestalo bavit. Na základě doporučení mé lékařky jsem udělala změny ve stravě, tehdy jsem zásadně na nějakou dobu vyloučila mléčné, hlavně sladké výrobky, tropické ovoce, syrové saláty a sladkosti. Z počátku jsem nevěděla, co mám jíst, ale pak jsem absolvovala kurzy zdravého vaření a za poměrně krátkou dobu jsem na sobě poznala dál více lékařů. Ale když bych měla říct, čím si nejvíce škodíme, tak spíš než stravou bych řekla celkově hektickým životním stylem, v němž převládá stres, pocit nedostatku času a vnitřního napětí.
Také vám prý pomohlo to, když jste přestala myslet na hubnutí, sledovat různé diety, počítat kalorie a změnu stravy jste uskutečnila s cílem posílit zdraví. Mnohé ženy se stále mylně domnívají, že bio = zdraví = dietní strava s minimem tuku a cukru, jak to tedy s tou bio potravou je?
Bio potraviny v žádném případě neznamenají dietní potraviny, nebo jen a pouze zdravé potraviny. Bio potraviny nejsou žádné speciální potraviny, myslím, že i mediální humbuk kolem nich není na místě. Bio může být cokoli, šunka, bůček, čokoláda, vína, bonbony, ale zrovna tak i špaldová mouka, cizrna, skvělé oleje, tučné sýry a jogurty, masa, ovoce a zelenina... Jsou to ty nejpřirozenější potraviny, které nám příroda nabízí. Před sto lety byly všechny potraviny bio a nikdo to nijak speciálně neřešil. Až dnes, když za normální potraviny považujeme průmyslově zpracovávané potraviny, nejrůznější polotovary, směsi, barvené limonády, uzeniny plné éček nebo sladkosti s umělými dochucovadly, pak nám tedy bio potraviny připadají ‚nenormální‘. Pro mě jsou oslavou darů Země, oslavou pestrého a zdravého jídelníčku.
A ještě k první části vaší otázky – téměř na každé přednášce říkám, že pokud se někdo rozhodne změnit jídelníček, tak je vždy důležitá motivace. Pokud je to jen o hubnutí nebo o strachu z nemocí, pak to většinou nemá dlouhého trvání. Ideální je touha k celoživotní změně, touha žít spokojeněji bez zbytečných zdravotních problémů, které způsobuje nevhodná strava, můžete se tak těšit z toho, že se budete lépe cítit, že budete mít více radosti, více energie, a přirozeně štíhlá postava se pak dostaví dříve nebo později jako přirozený vedlejší efekt, aniž byste museli stále myslet na kilojouly. Myslím, že je mnohem příjemnější myslet na to, že podporujeme nějakou dobrou myšlenku, eko farmáře, kteří pečují o krajinu, a ne stále na postavu...
Jak se vy udržujete v kondici? Jaké fyzické změny, řekněme i změny na kráse, jste na sobě vypozorovala, když jste změnila životní styl?
Já jsem zdědila po své mamince i babičce přirozeně štíhlou postavu, takže já se opravdu nijak snažit nemusím a mám stále stejnou váhu, dokonce i pár dnů po obou porodech, a to jsem se opravdu snažila celé těhotenství přibrat co nejvíce, abych měla rezervy na probdělé noci... Ale faktem je, že když jsem se zdravou stravou začínala, což bylo asi před 17 lety, když mi bylo kolem 20 let, tak jsem měla minimálně o deset kilo více než teď. A během asi tak roku až dvou se váha přirozeně upravila na tu současnou, která se nemění, a to jsem dietu během těch 17 let nikdy nedržela. A pak jsem díky stravě určitě výrazně posilnila svou imunitu a celkovou vitalitu. Mám ale značné rezervy v pohybu, běhám jen za svými dětmi, jinak mám pohybu málo a to vnímám jako důležitou součást zdravého životního stylu. A během posledních let se čím dál více přesvědčuju o tom, že na prvním místě je naše psychika. Nedávno jsem prožívala emočně moc náročné období a postupně jsem se celá rozložila i fyzicky. Takže, pokud to jde, tak při každém rozhodování vybírejte vždy tu cestu, která vám přináší více pocitu radosti a úlevy. To platí i pro změny ve stravě – nemá cenu dělat velké změny a stresovat se tím. Je lepší si říct, že týdně zavedu jednu bio změnu a budu z toho mít radost..
Když jste poznala manžela, byl ve stravování naladěný na stejnou vlnu jako vy, nebo jste ho to musela postupně naučit?
My jsme se poznali na gymplu, takže v té době jsem zdravou stravu vůbec neřešila. To jsme spolu chodili jako ‚mladí rádoby intelektuálové‘ pravidelně do kavárny a do hospody. Já měla ale z rodiny, myslím, více zakořeněné zdravější návyky. U nás se nikdy nepily barevné limonády, což u mého muže bylo běžné. Nebo zelenina bývala běžná součást jídla dost často, na což si můj muž postupně zvykal. Ale zásadní změnyve stravě jsme objevovali až spolu.